starati se ned. 1. (o koho, co; *na koho; *pro koho) zajišťovat prospěch, zdárný vývoj někoho, něčeho ap.; pečovat, bdít 2 (nad kým, čím), hledět si 6 (koho, čeho), (oč; aby..., řidč. s inf.) působit, aby něco bylo v pořádku, dobrém chodu ap.; dbát 2, snažit se; mít na starosti (co): s. se o děti, o staré rodiče; s. se o nemocného opatrovat, ošetřovat ho; s. se jen o sebe; s. se o domácnost obstarávat ji; je lehkomyslný, o nic se nestará; stát se stará o své občany; ať se každý o svou kůži stará všímá si jen sebe, svých záležitostí; zř. starali se jen na děti (Něm.) pracovali pro ně; starejte se pro mne (Šmil.); zast. budova staráním a nákladem... (Zl. Praha) péčí; – s. se o čistotu, o pořádek, o pohodlí; s. se o odbyt zboží, o dobrý chod podniku; staral se, aby práci vykonal včas 2. (oč, o koho) opatřovat, zjednávat, shánět 3, zajišťovat, obstarávat: s. se o vhodné přírůstky do knihovny; s. se o další zaměstnance 3. (o koho, co) věnovat někomu, něčemu pozornost; zajímat se, všímat si (koho, čeho): s. se o své sousedy, o své okolí; nestará se o lidské řeči; o to se nestarej, do toho ti nic není; já se o takové věci nestarám 4. (~; zast. a nář. nač) mít starost, obavy; bát se 3, strachovat se: s. se, jak to nejlépe zařídit; nic se nestarej, dobře to dopadne; Věk se na to setkání dost staral (Jir.); sám se na to starám, kerak to bude (Nov.); — starati ned. †1. (koho oč) vybízet k starosti: pomáhal nestarati krále o vydání Ladislava Čechům (Pal.) 2. zast. a nář. (co, koho) znepokojovat: tím nebudeme sobě mysl s. (Wint.); uvědomil si, co matku stará (Nor) ○ předp. na- se, ob-, po- se, u- se; → nás. starávati se ○ předp. na- se, po- se