staro- první část složených slov spojující část druhou s významem slova starý, a to 1. jako s její vlastností (staročeský starý český; staromládenecký týkající se starého mládence; staroboleslavský týkající se Staré Boleslavi; staropenzista, starověk aj.) 2. jako s její bližší okolností (starorůžový staře růžový; starousedlý aj.) (často op. novo- I, řidč. mlado-)