starověk, -u m. 1. dějep. zprav. doba od starého Egypta (zhruba od r. 3000 př. n. l.) do vyvrácení říše římské (r. 476 n. l.); bot. s. rostlinstva nejstarší (prvohorní) vývojové období rostlinstva †2. dávnověk: šedý s. (Tomek); — starověký příd.: s-é dějiny; s-é filosofie; – zast. s-á stavení (Sab.) starobylá; s-é náhledy (Svět.) zastaralé; → podst. †starověkost, -i ž.: česká s. (Pal.) starověk