statek, -tku m. (6. mn. -tcích) 1. větší zemědělská usedlost; hospodářství 3; (státní) s. (dnes u nás) zemědělský výrobní podnik ve vlastnictví státu: hospodařit na statku; byl ze statku; spravovat s.; (dř.) zbytkový s.; – státní statky i družstva splnily plán; Státní s. v Libčicích 2. statky (dř.) pozemky velké rozlohy, panství 3 (hist.), poněk. zast. majetek, jmění (vůbec): odejet na své statky; rodové statky; – mnoho statků vezdejších neměl (Jir.); hájit svobodu, právo až do těch hrdel a statků až k smrti a celým svým majetkem; ekon. zast. výrobní prostředky a spotřební předměty; práv. (dř.) svěřenský s. fideikomis; svěřenství 3. kniž. něco cenného, hodnotného; hodnota 2: čest je velký s. (Zápot.); kulturní statky 4. obl. hovězí dobytek: pastýř žene s. domů (Mah.); domácí s. (Herb.); zdrob. k 1, 2 stateček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)