statický [-ty-] příd. (z řec. zákl.) klidný, nehybný, neměnný (op. dynamický): s. popis; s-é chápání věci; s. klid; s-é postavy ve filmu, v románě; s-é pojetí; s. názor na svět; liter. s. motiv nic neměnící na průběhu děje; fyz. s. moment síly; s-é pole; s. náboj; s-á elektřina náboje, kt. jsou v klidu; elektr. s. kondenzátor mající neproměnnou kapacitu; stav. s-é zatížení; tech. s. tlak, podtlak; s-á zkouška materiálu při kt. se zatížení zvětšuje poměrně pomalu; (ve slévárenství) s-é lití při kt. se forma nepohybuje; odb. s-á charakteristika závislost dvou veličin posuzovaných v ustáleném stavu; s-á paměť; anat. s-é ústrojí ve vnitřním uchu zaznamenávající polohu hlavy; škol. jaz. s. pravopis nezávislý na větné souvislosti; → přísl. staticky: chápat umění s.: s. neměnný; fyz. těleso s. vyvážené; → podst. statičnost, -i ž.: s. románové postavy; s. scény