statný příd. 1. silný a zdravý vzrůstem, mající mohutné vzezření: vyrůst v s-ého muže; žena ještě mladá a s-á; být s-é postavy dobře urostlé; s-é svaly silné; s. jelen; s. strom; bot. s-á bylina vysoká a rozložitá (se silným stonkem) (např. rulík) 2. poněk. zast. zdatný, výkonný: (bojovníků) řada s-á (E. Jel.); být s. na nohy (Hol.); s. krok pevný †3. statečný 1: jeden z nejstatnějších náčelníkův (Pal.); s. čin (Tyl) †4. statná jména (Šaf. aj.) podstatná; → přísl. k 1-3 statně: s. urostlý; vypadat s.; – s. pít (Vrchl.); – zast. čelit s. nepříteli (Mach.); → podst. k 1-3 statnost, -i ž. řidč.: s. postavy; – poněk. zast. hlasová s. (Preis.); – zast. s. a srdnatost (Klicp.)