statut, -u m. (6. j. -u) (z lat.) pravidla, předpisy pro zřízení a jednání něj. instituce: s. spolku stanovy; organizační s. ústavu; s. vysokých škol, muzea; veř. spr. (dř.) města s vlastním statutem (např. Praha); statutární (*statutní Pal.) příd.: s. nařízení, předpisy; → přísl. statutárně