stavěč, -e m. (stavěčka, -y ž.) (živ.) 1. kdo něco staví: s. kuželek; s. kulis; kamnáři s-i; s. cirkusového stanu; řidč., zast. s-i lodí (Budoucnost) 2. mysl. stavěcí pes, ohař; — stavěč, -e m. (neživ.) tech. stavěcí zařízení, mechanismus: s. tabulátoru; stav. kování sloužící k zajištění okenních n. dveřních křídel v urč. poloze