stavěti ned. (3. mn. -ějí, rozk. stavěj, stav, min. -věl, trp. -věn, podst. -vění) 1. (co, řidč. koho kam, kde) dávat na něj. místo, umisťovat tak, aby to tam stálo: s. sklenice na podnos, židle ke stolům, skříně vedle sebe; s. žebřík ke zdi přistavovat; s. někomu překážky do cesty, řidč. v cestu klást, přen. ztěžovat něco, bránit něčemu; s. někomu něco na oči, před oči, přen. výrazně na to upozorňovat; s. něco na odiv honosně, chlubivě ukazovat, chlubit se, pyšnit se, honosit se; zast. dal sobě korunu královskou s. na hlavu slavně (Pal.) korunovat se; ust. spoj. s. na oběd (Rais aj., ob.) chystat se vařit; knih. stavění knih opatřování, opatření signaturou a jejich zařazování, zařazení do regálu 2. (koho, 4. p., kam, kde) vykazovat, určovat někomu místo, kde má stát, způsobovat, aby někdo někde stál: s. cvičence do řady; s. neposlušné dítě do kouta; s. mládež do čela průvodu; mnohá spoj., často frazeologizovaná, mají častěji i význ. přen.: s. někoho do čela, řidč. v čelo pověřovat ho vedením, velením; s. někoho do popředí dávat na významné, čelné místo; s. někoho někomu po bok dávat na pomoc, dávat na roveň; s. někoho na pranýř (často publ.) vydávat veřejné potupě, posměchu, veřejně kárat ap.; s. někoho nad někoho jiného při srovnání výše hodnotit; s. někoho zapříklad, za vzor dávat; s. někoho do jiného, do pravého světla jinak, správně hodnotit; zast. výše jsem vás v mysli své stavěl (Svět.) měl jsem o vás lepší mínění; s. až do nebe (Havl.) přehnaně chválit; voj. s. stráž, hlídku připravit a poslat ji na stanoviště 3. (co, koho) uvádět do vztyčené polohy, polohy stoje; vztyčovat, vzpřimovat: s. sloupy; s. kuželky; s. dívkám máje; pes staví uši; dítě už staví hlavičku zvedá; s. někoho na nohy, zprav. přen. expr. pomáhat mu z nesnází, posilovat, uzdravovat ho; ♦ s. si hlavu tvrdošíjně odmítat, trvat na svém; s. pravdu na hlavu překrucovat v opak; s. (čast. obracet) oči v sloup ztrácet vědomí, umírat 4. (co) dávat něčemu něj. polohu; řidč. (koho, 4. p.) seřazovat, připravovat k akci, k boji (vojsko ap.): s. snopy do panáků; stavte pero rovně; řidč. s. děj do minulé doby klást; zast. s. letopočet (Havl.) určovat; žel. stavění výhybek, návěstidel; odb. stavění křídel (u holuba) zvedání a spojování křídel kolmo nad trupem, přičemž holub během letu klesá; – Alfréd stavěl vojáky své (Tomíček); sport. s. hráče (k utkání) zařazovat (do družstva), určovat 5. (koho, 4. p.) způsobovat, že se někdo octne v něj. situaci, uvádět ho do ní: s. někoho před vážný problém, odpovědný úkol; s. někoho před rozhodnutí požadovat je od něho 6. (co) dávat, předkládat k splnění, k rozhodnutí, k úvaze ap.; určovat (komu co): s. před někoho obtížný úkol; s. si vysoký cíl; nespr. s. otázku dávat, klást 7. (co; ~) vytvářet (stavbu); budovat 1; zřizovat: s. domy z panelů; s. tunel, silnicí; s. vodní dílo; staví se hlavně v okrajových čtvrtích; – s. lešení; ptáci si stavějí hnízda; s. stany; s. sněhuláka; s. pomník někomu, přen. oslavovat někoho; s. na písku, zprav. přen. podnikat něco bez spolehlivých předpokladů ap.; ♦ s. vzdušné zámky oddávat se snům, iluzím; s. něčemu hráz činit přítrž, konec; ob. expr. s. boudu na někoho chystat úskok, léčku; včel. (o včelách) vytvářet včelí dílo; sport. hráči stavějí zeď (v kopané při trestném kopu) seskupují se tak, aby vytvořili clonu před vlastní brankou 8. (co na čem, kom; poněk. zast. na co, koho) vycházet z něčeho jako základu; ob. pevně spoléhat na něco, někoho: s. další vzdělání na školních vědomostech zakládat; s. drama na psychologickém konfliktu budovat; vědec staví na svých předchůdcích opírá se o ně; na své hlavě všechno staví (Něm.) setrvává, lpí na svém mínění, názoru; – ob. slíbí-li něco, možno na tom (zast. na to Staš.) s.; byla bych na vás stavěla (Rais) 9. (co) sestavovat, sestrojovat, konstruovat 1 (z částí); zhotovovat (vůbec): s. (rádiový) přijímač; s. housle; – kolář staví vozy (Jir.) 10. řidč. (co) záměrně, účelně sestavovat, uspořádávat (něj. celek, jeho části): s. zápletku dramatu; dobře stavěná věta 11. (o dopravním prostředku) zastavovat se: vlak nestaví v malých zastávkách; tramvaj staví jen na znamení 12. řidč., poněk. zast. (koho, co) zastavovat: čeleď stavěla každého žebráka (Třeb.); chvílemi kroky stavěla (Ehrenberger); mysl. s. zraněnou zvěř zabraňovat poraněné spárkaté zvěři v dalším pohybu pro umožnění dostřelné rány †13. (co) dávat v sázku: s. život (Havl.) nasazovat; — stavěti se ned. 1. umisťovat se do polohy stoje: nestav se přede mne, nevidím; s. se do pozoru 2. zaujímat určité (vykázané) místo: s. se do řady; tanečníci se stavěli do dvojic; mnohá spoj., často frazeologizovaná, mají častěji i význ. přen.: s. se do čela, řidč. v čelo ujímat se vedení, velení; s. se někomu po bok na roveň, přen. nabízet, poskytovat pomoc; s. se někomu do cesty, řidč. v cestu překážet, odporovat mu; s. se mezi někoho způsobovat nesváry; s. se nad někoho povyšovat se, vyvyšovat se 3. zaujímat vzpřímenou polohu, polohu stoje: dítě se už staví (na nožky); koně se stavěli na zadní nohy vzpínali se; s. se na ruce; s. se na hlavu, přen. být tvrdošíjně proti něčemu; s. se na špičky (řidč. na paty Rais aj.), přen. chlubit se, vypínat se; ♦ s. se na vlastní nohy stávat se samostatným; expr. s. se na zadní (nohy) tvrdošíjně odmítat 4. vůbec zaujímat něj. polohu, pozici: sokové se stavěli do výbojné pózy; s. se do divadelního postoje 5. zaujímat něj. postoj, stanovisko vůči něčemu, někomu: staví se k tomu kladně, negativně; s. se proti něčemu, někomu odporovat (komu, čemu), odmítat (koho, co): stavět se zásadně proti všem změnám; s. se proti navrženému kandidátovi; s. se na něčí stranu souhlasit, sympatizovat s někým; s. se vlídně ke každému 6. (za koho, co) brát v ochranu (koho, co); zastávat se (koho, čeho): kritika se staví za mladého básníka; s. se za pokrok 7. (jakým, jak) dodávat si něj. vzezření; tvářit se (jak), předstírat 1 (co): s. se překvapeným dělat se; brouk se staví mrtvým; s. se vyzývavě, srdnatě; stavěl se, jako by neslyšel; s. se do očí přetvařovat se; jen mlč a nestav se (Rais) 8. poněk. zast. (též dok.) zastavovat se, zastavit se (kde), zacházet, zajít (kam), dostavovat se, dostavit se 1 (na úřední výzvu): častěji než jindy stavěl se s hajným na slovíčko (Nov.); zejtra se můžete s. na poště (V. Mrš.); – pořád aby (člověk) na úřad se stavěl (Svět.) 9. med. stavění krve zastavování krvácení podvazem ap. ○ předp. do-, na-, na- se, nad-, ob(e)-, po-, poroz(e)-, pro-, pře-, při-, roze-, roze- se, v-, ve-, vy-, za-; → nás. stavívati, stavívati se