stmívati se (*setmívati se Kosm., R. Svob., *stmívati Jir.) ned. k setmíti se, setměti se: nebe se stmívá; Toníkovi stín se stmívá pod očima (Neum.); zprav. neos. stmívá se nastává tma, šero, šeří se; v zimě se brzy stmívá; v nízké světnici se stmívalo; za stmívání za soumraku; přen. jak se nad touto zemí (českou) víc a více stmívalo (Jir.) nastávaly zlé časy; v hlavě se mu stmívalo (Kop.) ztrácel jasný rozum, vědomí; — *stmívati ned. k setmíti, setměti: šeřík větvemi slunce jas stmívá (Tom.)