sto, -a s. (mn. 1. dvě stě, tři sta, 2. set) 1. čísl. zákl. označuje počet desíti desítek: s. korun; sto jeden; sto dvacet; dvě stě procent; jeden ze sta lidí, ze sto lidí; bylo tam ke stu lidí, ke stu lidem, ke sto lidem; počítat do tří set; před dvěma sty let n. lety; být s. let za opicemi zaostalý; na s. procent úplně; ob. expr. (utíkat) o s. šest (ps. též ostošest), o s. pryč (ps. též ostopryč) stále a rychle; velice mnoho 2. expr. velké množství: posílám s. polibků, na s. pozdravů; přijelo na sta hostů; mít s. chutí (něco udělat) (ob.) velkou chuť; bylo ho slyšet na s. honů, na s. mil velmi daleko; u sta hromů (zaklení); stokrát čísl. nás. příslovečná: opakoval to už s., expr. mnohokrát; je mu již s. lépe; poněk. zast. na s. (ps. též nastokrát) vás zdraví; stý čísl. řad. v. t.; sterý čísl. druh. v. t.; setina, -y ž. v. t.; stovka, -y ž. v. t.; v. též sto-, sta-