stoják, -u m. (6. mn. -cích) 1. mysl. noha někt. větší pernaté lovné zvěře (např. bažanta, tetřeva) 2. ob. dorostlý les: řídký s.; borový s. (Vrba) 3. horn. slang. strmě uložená sloj 4. nář. dlouhý rovný nůž, kt. se nezavírá: (Bavoři znali) jeho strašný s. (Jir.) 5. zř. zast. pivo, kt. se pije vstoje: ještě holbu s-u (Paleček); — *stoják, -a m. (6. mn. -cích) kdo stojí: s-ci na galerii (Čap.-Ch.) diváci na místech k stání