stonavý (nář. stunavý Jir., Baar) příd. k stonati; expr. často n. dlouho postonávající; churavý, neduživý: s-á stařenka; s-é kotě; s-á hlava, mysl; – expr. srdce s-é po lásce; – zast. a kniž. s. hlas slabý, naříkavý, sténající; → přísl. *stonavě: s. vypadal (Jir.); – s. vzdechl (Čap.-Ch.)