stráň, -ně ž. postranní část vrchu, hory ap. svažující se do údolí n. roviny; svah, úbočí: stráně nad řekou; lesnatá s.; vinice na stráních; sbírat maliny na stráni; děti válely sudy se stráně; → zdrob. stráňka v. t.
stráň, -ně ž. postranní část vrchu, hory ap. svažující se do údolí n. roviny; svah, úbočí: stráně nad řekou; lesnatá s.; vinice na stráních; sbírat maliny na stráni; děti válely sudy se stráně; → zdrob. stráňka v. t.