strážce

, -e m. (5. j. -ce, 1. mn. -žci, kniž. -žcové) (strážkyně, strážce v. t.) kdo někoho, něco střeží, h…

strážkyně

, -ě (2. mn. -yň, -yní) (*strážce, -e, Erb.) ž. 1. k strážce 2. včel. dělnice střežící česno úlu