strážný

, -ého (*strážní, -ho Jg.) m. (řidč. strážná, -é ž.) kdo koná stráž; strážce: s. u brány; jít v dopr…

strážný

I příd. 1. poněk. zast. a řidč. vykonávající stráž (ve význ. 1); určený k stráži: s. voják (Vanč.);