strašák, -a m. (živ.) (6. mn. -cích) panák z hadrů k plašení ptactva v poli; bubák 1, strašidlo 2, hastroš 1: polní s.; s. v zelí; chodí jako s. směšně oblečený; ♦ expr. nasadit někomu s-a do hlavy vzbudit v něm strach, neklid, znepokojivé myšlenky; pouštět s-y na někoho strašit ho; — strašák, -a m. (neživ.) 1. expr. hrozba 1, výhrůžka: nevěřte tomu, co povídá, to je jen s.; s. propagandy 2. (4. j. -k, -ka) český lid. tanec ve dvoučtvrtečním taktu (na melodii písně Šla Nanynka do zelí) 3. (4. j. -ka, -k) kart. starý druh hazardní hry v karty; → zdrob. k 1, 2 strašáček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)