strašidelný příd. 1. vztahující se k strašidlům; děsný 1, děsivý, hrozný 1, hrozivý: mívat s-á vidění (Jir.); s-á literatura (Ner.) o strašidlech 2. působící, vzbuzující strach (jako představy strašidel); strašný 1, příšerný 1, strašlivý 1: s-á historie; s-á noc; s. stín; s. pohled; s-é ticho; s. rachot 3. ob. expr. neobyčejně a nepříjemně velký; hrozný 2, strašlivý 2, strašný 2, veliký, ohromný 1: s-á žranice náramná; s. zmatek nesmírný; → přísl. strašidelně (*strašidelno Merh.): s. duněly kroky; – expr. je s. starý velmi; → podst. strašidelnost, -i ž.