strašný příd. hrozný, děsný 1. vzbuzující strach, děs, hrůzu; strašlivý 1: s-á katastrofa, pomsta, kletba, zrada; záchrana ze s-é situace; s-é prostředky inkvizice; s. nálet děsivý; s-é vytí vlků příšerné 2. ob. expr. vyvolávající odpor, nelibost svou nepříjemností, ošklivostí ap.; neobyčejně a zprav. nepříjemně velký, intenzívní ap.; strašlivý 2: má s-ou výslovnost; to je s-á ženská; nosí s. klobouk velmi nevkusný; to je s. úkol velmi těžký n. velmi špatně provedený; s-á mazanina odporná 1, ohavná 1, odpuzující; to je s-é počasí; – udělal s. brajgl; kluk je s. dareba; zaplatil za to s-ou sumu obrovskou (ve význ. 1); má s-ou trému velkou; bylo tam s-é množství lidu velmi početné; udělala s-ou chybu velmi těžkou; měl už s. hlad; jeli s-ou rychlostí ohromnou (ve význ. 1); to bude s-á legrace náramná; mít s-ou radost; → přísl. strašně: s. zohavené mrtvoly; s. pomstít; – ob. expr. s. mluvit německy; s. se smát; s. milý člověk; řidč. strašno: má souchotiny, s. vidět (K. Čap.); → podst. strašnost, -i ž. řidč.: s. zločinu