strach, -u m. (6. mn. -ších) 1. (~; před kým, čím; z koho, čeho; s inf., že...; aby...) tísnivý pocit zneklidnění, ohrožení něčím silnějším, spojený často s představou bezmocnosti před něčím; hrůza 1; pocit stísněnosti, nejistoty způsobený představou, očekáváním něčeho nepříjemného, nežádoucího; bázeň 2, obava 2 (z koho, čeho): panický s.; nezná strachu; žije v stálém strachu; čekat ve straších (Jir., zast. a nář.); třást se, zachvět se strachem (strachy); zmocnil se jí, zachvátil ji smrtelný s.; s. jimi lomcoval; padl na ni s.; spadl z ní s.; zakusil hodně strachu; strachem mu vstávají vlasy na hlavě; strachy koktat; křičet strachem; to bylo strachu!; buďte bez strachu; žádné strachy (hovor. expr.); nahnat někomu s. polekat, postrašit, poděsit ho; – každý má před ním s.; mít s. před smrtí, před vyzrazením; jde z něho s.; mít s. z otce, ze zkoušky, z války; měl s. něco udělat; měl strach, že to prozradí, aby to nepověděl; mít pro s. (nář. od strachu Herb.) uděláno nebát se; s. má velké oči ze strachu se vidí něco hůř, než to ve skutečnosti je; být strachy celý bez sebe, být strachy celý pryč (ob. expr.) velmi rozrušen, všecek bez sebe; umírat strachem (ob. expr.); jaké strachy neboj(te) se; řidč. poněk. zast. žádné strachy na lachy (Her.) zbytečné obavy; s. židovský (bibl., Koll., Ner.) před židy; jsou zadluženi až s. velice 2. (o koho, co; že...) pocit neklidu způsobený představou možné ztráty n. ohrožení někoho, něčeho; bázeň 1, obava 1: mít s. o syna, o místo, o majetek, o svůj život; trnout strachem (strachy) o dítě; pocítila s. o matku; má s., že přijde o místo; expr. schnout strachy o někoho *3. kdo n. co způsobuje (u někoho) bázeň, hrůzu, postrach 2: junák na slovo vzatý a s. Turkům (Něm.); expr. zdrob. k 1 *strášek, -šku m. (Hol.)