strachovati se ned. poněk. kniž. obávat se 1. mít strach (ve význ. 1); bát se 1, lekat se, děsit se; poněk. zast. (koho čeho; *před kým, čím; *z koho Erb.; že...; aby ne...; že ne...) bát se 3, hrozit se: zbytečně se s.; stále se jen strachuje; nestrachujte se, nic se nestalo; – poněk. zast. s. se rodičů; s. se každého zvuku; před lidem se nestrachoval (Jir.); s. se před něčím, co se v dobré obrátí; strachuje se, že brzy zemře; strachuje se, aby nenastal výbuch; strachovala se, že tam nebude včas 2. (o koho, co) mít strach (ve význ. 2); bát se 4: s. se o bratra, o nemocné dítě; s. se o zdar jednání; nestrachovat se o majetek (Herb.) 3. (s inf.) nemít dost odvahy něco dělat, učinit; bát se 2: s. se přemýšlet (Kun.): s. se říci to ○ předp. na- se, za- se; → nás. k 1 strachovávati se