strohý příd. (2. st. strožejší) (z rus.) 1. přísný 1, odměřený 3, drsný 2, příkrý 2 (op. mírný 2, jemný 2): s. hlas; s. povel stručný, úsečný; s. pozdrav; člověk s., nepřístupný upjatý; s-á morálka, askeze tuhá; vztah jeho k rodině byl s. a sobecký tvrdý; s-é odmítnutí příkré, ostré; přen. kniž. s-á zima (Baar) tuhá 2. prostý 1, jednoduchý 3: s-é linie; s. popis; → přísl. stroze: s. někoho odmítnout příkře, ostře; s. něco poručit; mluvit s. a věcně úsečně; – s. řešené budovy střízlivě, jednoduše; oblečena byla hladce a s. (Neff); → podst. strohost, -i ž.: s. předpisů; s. očí (Boj.); s. výrazu; – řidč. s. bytového zařízení