strojený příd. 1. takový, kt. je jen předstírán (ve význ. 1); nepřirozený 2, afektovaný, hledaný 3, nucený 3 (op. přirozený 3): s. smích předstíraný, neupřímný, násilný; s-á laskavost, lhostejnost; s-é chování; s. zájem o něco líčený; s. způsob řeči přepjatý; s. sloh vyumělkovaný 2. poněk. zast. uměle vyrobený, umělý: zeměd. s-é hnojivo; zbož. s. med; s. tuk; → přísl. k 1 strojeně: mluvit s.; smát se s. nuceně; chovat se s. afektovaně; → podst. strojenost, -i ž.; — v. též strojiti