strojní příd. 1. souvisící se strojem, týkající se stroje, strojů: s. zařízení, vybavení; s. kapacita; s. průmysl; s. a traktorová stanice (zkr. STS) (dř. s. stanice) zajišťující a organizující technický rozvoj v zemědělství; s. početní stanice vybavená stroji na děrné štítky a sloužící k mechanizaci administrativních a výpočtových prací; tech. s. park; s. kůň (dř.) kůň 2; s. olej sloužící k mazání strojů; ekon. s. čas v kt. pracuje stroj n. jiné automatické zařízení bez současné účasti, zásahu dělníka 2. poháněný strojem, stroji (na rozdíl od ruční 3): s. brzda; s. pila; s. svěrák; s. nůžky; sděl. tech. (dř.) s. telegraf přístroj k rychlému vysílání a příjmu telegrafních zpráv 3. vykonávaný, prováděný strojem, stroji; mechanizovaný (zprav. na rozdíl od ruční 4): s. výroba strojová; s. obrábění, chlazení; s. dojení; s. dobývání; s. pohon 4. pracující se stroji, zabývající se stroji, strojnictvím: s. čety, brigády; s. inženýr; s. inženýrství; s. fakulta; s. sazeč: s. zámečník kdo ručně opracovává součásti strojů a sestavuje je; → přísl. strojně v. t.