strojový příd. 1. k stroj; náležející stroji, týkající se stroje, strojů: s-é součástky; s-é zařízení strojní 1; s-á obsluha stroje; s-á jehla; s-á nit; s-é hedvábí; s-á pryž používaná k vymazávání při psaní na stroji; s. bronz slitina na slévání armatur a částí stroje *2. strojní 2, automatický: s-é pušky (Maj.) 3. vykonávaný, prováděný strojem, stroji; mechanizovaný, automatizovaný, automatický (zprav. na rozdíl od ruční 4): s. přepis stránek; s-á výroba strojní 3; s-á práce; s-é šití, pletení, žehlení; polygr. s-á sazba; s-á sazárna; zeměd. s-é setí 4. vyrobený strojem, stroji (na rozdíl od ruční 5): s-á krajka; s-á dírka; výr., zbož. s. papír psací papír používaný k psaní na stroji; jaz. s. překlad kt. provádí samočinný počítač 5. připomínající stroj n. jeho činnost (zvl. svou přesností a pravidelností): s-é pohyby mechanické; s-é tempo; s-á přesnost; → přísl. k 1, 3, 5 strojově: s. vybavená továrna stroji; – s. vyrábět; s. obdělávat půdu strojem; s. žehlit; s. pletený svetr; – s., mechanicky dělat práci; → podst. k 3, 5 strojovost, -i ž.