strojvůdce, -e m. (5. j. -ce) (strojvůdkyně, -ě ž., 2. mn. -yň, -yní) strojvedoucí 1; -vůdcovský příd.: s-á zkouška; → přísl. -vůdcovsky; → podst. -vůdcovství, -í s. zaměstnání, činnost strojvůdce