strouček

, struček, -čku m. nář. 1. zdrob. k struk I 2: strouček rozmarýny (Něm.); na ní (vojenské čepici) st…

struček

, stručka v. strouček

struk

I, -u m. (6. mn. -cích) 1. nář. lusk: s. hrachu; bot. poltivý plod rozpadající se příčně v několik j…