stručný příd. zaměřující se jen na podstatné věci a užívající přitom málo slov; krátký 2 (op. rozvláčný 1): s. dopis, návod; s. obsah, výtah, přehled heslovitý; s-á charakteristika; s-é poznámky zhuštěné; s-á mluvnice češtiny; s. vyprávěč; s. výslech; s-á řeč; s-á odpověď úsečná; zř. třeskla s-á rána (Pujm.) krátce trvající; → přísl. stručně: s. mluvit, odpovídat krátce; s. něco oznámit; s. řečeno, je to chyba; → podst. stručnost, -i ž.: s. rozhovoru krátkost; snaha po s-i; urážlivá s. úsečnost; monumentální s. prozaické práce zhuštěnost, zkratkovitost