strouha

, poněk. zast. a obl. mor. struha, -y ž. (2. mn. struh) umělé otevřené vodní koryto: mlýnská struha

stružka

(*strůžka Č. lid, nář. stroužka Něm., Jir., Mrš. aj.), -y ž. (2. mn. -žek) 1. rýha 1, zprav. vyrytá …