struna

(*strůna Mácha, Nov.), -y ž. 1. pružné vlákno zprav. napjaté na hudebním nástroji a vydávající rozec…

strunař

, -e m. kdo se zabývá výrobou strun

strunařský

příd. řidč. k strunař

strunařství

, -í s. výroba strun; řemeslo a dř. též živnost strunaře

strunatec

, -tce m. zool. s-i vyšší živočichové se strunou hřbetní, kmen Chordata (např. obratlovci)