studánka (zast. a nář. studénka Čel., Heyd., studýnka Wint. aj., studynka Klicp., Rais), -y ž. (2. mn. -nek) povrchový pramen vody upravený tak, že se dá z něho nabírat voda: lesní s.; pít ze s-y; (oči) hluboké jako s. (Třeb.); přen. kniž. s. citu; s. poznání zdroj; pršívá do tří dní, má-li měsíc s-u (Svět.) halo (meteor.), kolo; ♦ poněk. zast. oči byly v s-ách (Olb.), oči má v studýnkách (Jir.) zakalené, uplakané; → zdrob. studánečka (nář. studénečka Glaz.), -y ž.