studna, -y, studně (převážně na Moravě) (†studeň), -dně ž. (j. 3., 6. -i) 1. jáma vyhloubená a upravená k jímání pramene: hluboká s.; vyhloubit studnu; veřejná studně; s. s pumpou, s rumpálem; roubení studny; mýt se u studně; čerpat vodu ze studny; travič studní, zprav. přen. kdo (co) vytváří vzájemnou nedůvěru, otravuje vzájemné vztahy; přen. kniž. studeň učenosti (Zey.) studnice; neřestí studna (Mach.); ♦ expr. plivá do studny, z které se napil je nevděčný; tech., vod. vrtaná, kopaná, zděná s.; požární, vodárenská, domovní s.; artéská studně 2. stav. duté těleso zapouštěné do písčité n. bahnité půdy při zakládání staveb; → zdrob. studnička, -y ž.