stuha (zast. a nář. stouha Jir.), -y ž. užší pruh látky, zprav. pro ozdobu: hedvábná, sametová s.; rypsová, taftová s.; s. na klobouku; uvázat si do vlasů červenou stuhu; vlající s.; věnec (na hrob) se s-mi; nápis na stuze; řádová s.; přen. bás. s. potoka (Neum.); s. hor (Mah.) pás, pásmo; → zdrob. stužka, expr. stužtička (*stužička F. S. Proch., *stužečka Preis., Pitt.), -y ž.: atlasová s.; s. do vlasů; dopis převázaný stužkou páskou; rozvázat stužku; medailónek zavěšený na stužce; s. Čestné legie; řádová s.; přen. s. krve, potu; stužky dýmu (Maj.) proužky