stvol, -u m. (6. j. -u, zř. -e, Čech) 1. bot. bylinný bezlistý stonek ukončený jediným květem n. květenstvím: s. narcisu; nalomený s.; přen. s. útlého těla (R. Svob.) 2. zool. orgán, kterým přisedá živočich (např. někteří korýši) k podložce 3. text. s. jehly střední část pletařské jehly; → zdrob. k 1 stvolík, -u (*stvolek, -lku, Slád.) m. (6. j. -u, 6. mn. -cích)