sušiti ned. (3. mn. -í) (co) 1. zbavovat vlhkosti, nechávat schnout: s. seno; s. prádlo, houby, zeleninu, ovoce; s. cihly na slunci; expr. s. oběd (ob.) uchovávat v teplé troubě, udržovat teplý, až vysychá; ust. spoj. expr. s. peníze schovávat, neutrácet; ob. s. hubu (řidč. zuby Tyl) hladovět, být bez jídla; smutný duch suší kosti (Rais aj.) smutek škodí; odb. sušení fyz. a chem. děj zmenšující obsah vody v hmotě: s. vzduchem, sublimací; rozprašovací způsob s. 2. řidč. osušovat: sušili svá těla při ohni (Vrchl.); — sušiti se ned. 1. ztrácet vnitřní vlhkost; schnout 1: seno se suší; mokrý plášť se sušil u kamen 2. řidč. osychat: vyvstalo sluníčko, aby s. se mohla i matka zem (A. Mrš.); – ob. expr. kaše se suší vysychá ○ předp. do-, do- se, na-, na- se, o-, o- se, pro-, pro- se, pře-, pře- se, před-, před- se, u-, u- se, vy-, vy- se; → nás. sušívati, sušívati se (o) bez předp.