substance, -e ž. (z lat.) kniž. 1. základ věcí a jevů; podstata 1: (duše) je poslední s-í jedině jistou (Vrchl.); hmota houbovité s. (Havlasa) 2. hmotný základ; podstata 4, majetek, jmění: žít ze své s.; s. přípravku byly stále měněny látky; ekon. (v kapit.) s. podniku jeho trvalá zařízení; kapitálová s. oběžný i stálý kapitál podniku; — substanční příd.