sukcese, -e ž. (z lat.) 1. práv. nástup v práva předchůdce: singulární, univerzální s. 2. geol. s. rudních žil, vyvřelin posloupnost 3. bot. posloupnost rostlinných společenstev; — sukcesivní [-si- i -sí-], sukcesívní (*sukcesivný Šal.) příd. kniž. posloupný, postupný 2, následný 1: s. uspořádání učiva; → přísl. sukcesivně, sukcesívně kniž.: s. třídit prameny