sunouti ned. (co, řidč. koho) pohybovat něčím, někým pomalým, vleklým pohybem; posunovat, šinout, pošinovat: s. figurky po šachovnici; s. klíč do zámku zasunovat; s. ruku do kapsy strkat; pes sune kamínek čenichem postrkuje; přen. těžce sunula kroky po hospodářství (Maj.) vláčela; žel. sunutí vlaku jeho pohyb tlakem (s lokomotivou na konci); — sunouti se ned. pohybovat se, postupovat pomalým, vleklým pohybem; šinout se: ručička na hodinách se pomalu sune; plachetnice se zvolna sunula po řece; přen. čas sunul se mučivě pomalu (K. Čap.); síňkou se sunuly líné kroky (Olb.) ○ předp. na-, nad-, nad- se, od- (pood-), od- (pood-) se, po- (popo-), po- (popo-) se, pod-, pod- se, pro-, pro- se, pře-, pře- se, před-, před- se, při-, při- se, roz-, se-, se- se, v-, v- se, vy-, vy- se, za-, za- se