surový příd. 1. takový, kt. je v přírodním stavu, zcela n. částečně nezpracovaný: s-á kůže; s. kaučuk; s-é hedvábí; potrav. s-á ovocná šťáva; vod. s-á voda neupravená voda vodních zdrojů; hut. s-é železo slitina železa s uhlíkem a j. prvky, surovina pro výrobu oceli; cukr. s. cukr kt. se po rozpuštění a vyčištění sváří na rafinádní cukrovinu, surovina 2. řidč. zast. syrový 1: s-é maso (Ner.) 3. nelítostně tvrdý; bezcitný 2, brutální, hrubý 2, krutý 1: s. rváč, s. útok; s-é tresty, nadávky; s-é obmezování svobody (Havl.); s-í národové (Šmil.) barbarští; přen. s-é klima (Fuč.) drsné; → přísl. k 1, 3 surově: lýkové obruče s. zhotovené (Čech); – s. někoho týrat, s někým nakládat; s. potlačit povstání; sport. slang. s. hrát (kopanou); → podst. surovost v. t.