svářiti se (3. mn. -í, rozk. (ne)svař) (*svářeti se, 3. mn. -ejí, Vach.) ned. (s kým, oč; ~) být ve sváru, mít spory, různice; hádat se 1, přít se 1: s. se se sousedy, mezi sebou; herci se sváří o úlohy; přen. kniž. v říjnu, kdy se vichry sváří (Sova) kdy jsou vichřice; → nás. svářívati se