svépomoc, -i ž. (mn. 1., 4. -i, 3. -em, -ím, 6. -ech, -ích, 7. -emi) pomoc vlastní silou, vlastními prostředky bez cizí, zvl. úřední, oficiální účasti, přispění: příklad družstevní s-i; s-í si vystavět domek; park vybudovaný občanskou s-í; sousedská s.; akce s-i; sáhnout k s-i; voj. s. raněných; práv. uplatnění právního nároku vlastní silou: dovolená s.; svépomocný příd.: s-á akce; s-é budování hřišť; hist. s-é (družstevní) hnutí (v 70. letech 19. stol.) prosazující zakládání vlastních dělnických družstev; → přísl. svépomocně: s. vybudované hřiště