svézti dok. (1. j. -vezu, rozk. -vez, min. -vezl, trp. -vezen) 1. (koho, co kam, odkud) vezením dopravit níže, dolů: svezu tě s kopce na sáňkách; s. zavazadla zdvíží do přízemí 2. (koho, co) příležitostně dopravit, vzít s sebou (autem, vozem); dovézt 1, odvézt; řidč. hovor. expr. (koho, 4. p.) vzít s sebou pěšky: svezl mne velký kus cesty autem; já šel pěšky, ale kufr mi svezli; – řidč. hovor. expr. jdeš domů? Svez mě kousek! 3. (co; co kam, odkud) vezením nahromadit více věcí n. z více míst na jedno: s. úrodu; s. na zámek porcelán z celých Čech; svezli hadry na hromadu a zapálili 4. (co odkud; po kom, čem) posunout níže; sesunout, sesmeknout: svezl hlavu s polštáře; přen. svezl pohled po chatrně oblečeném člověku 5. poněk. zast. expr. (co na koho, nač) svést 8, svalit 3 (vinu): aspoň polovic viny svezly (sousedky) na ni (Svět.); — svézti se dok. 1. (s kým; ~) vykonat jízdu společně s někým; využít příležitosti a vykonat jízdu vůbec; hovor. expr. vykonat cestu pěšky společně s někým: svezte se se mnou autem; – svezl jsem se zadarmo; – hovor. expr. svezu se s vámi k elektrice 2. hovor. (s kým; při čem) zúčastnit se společně, přidat se k někomu, něčemu, sdílet s někým jeho činnost, stav ap.: kdybyste si stavěli chatu, svezli bychom se rádi s vámi; můj soused dostal pětku a já se svezl s ním; přitom se sveze mnoho lidí; s. se zadarmo na cizím nápadu (K. Čap.) 3. (odkud; kam; po čem) posunout se níže; sjet 5, sesunout se, sesmeknout se, sklouznout 1, 2: chlapec se svezl matce s klína; svezla se na kolena; šátek se jí svezl s ramen; blesk se svezl po kmeni; noha se mu svezla po blátě; přen. hovor svezl se pak na jiné koleje (Šim.); hlas se mu svezl (Šrám.) selhal 4. expr. (na koho, co) (o vině, hněvu, břemeni ap.) svalit se, na hrnout se: vše se svezlo na mne; bouře hněvu se svezla na mou hlavu; každá výtka sveze se pak na jeho osobu (Herrm.) 5. expr. (po kom; komu po čem; řidč. na kom; ~) vyhubovat (komu), potýrat (koho) ap.: s. se po někom; rád svezl se (strýc) na Mixovi, na "umělci" (Šim.); nebýt hotového oběda, to by se byl pan Kondelík svezl! (Herrm.); ♦ s. se někomu po kobylce potrestat, přemoci, ovládnout ho, pomstít se mu, vyzrát nad ním: vám se co nejdříve nějak šikovně svezu po kůži (Včel.) *6. expr. pokazit se 1, nepovést se, zhatit se: kalkulace se svezla (Kam.); neos. svezlo se jí (Jahn); — ned. svážeti