svízel, -e ž. n. m. (7. mn. -emi, -i) 1. nepříjemné postavení, situace, to, co ji způsobuje; potíž, obtíž, nesnáz 1, trampota, těžkost: snášet těžkosti a s-e; svěřovat se se svými s-i; každý máme nějaký svůj s.; s tím budou s-e 2. polní bylina s drobounkými bílými n. žlutými kvítky; bot. (jen m.) rod Galium: s. povázka; s. přítula; s. lesní; → expr. zdrob. k 1 *svízelíček, -čku m. (Arb.)