svěží (†svíží) příd. 1. plný čerstvých životních sil a mající mladistvý, čerstvý vzhled, čerstvý 3, 2, 1: mladá, s. dívka; umyj se a budeš s. čilý; vstávat odpočatý a s.; s. pleť; svíží líčko (Něm.); s. paměť neopotřebovaná; s. květina neuvadlá; přen. s. styl, humor; s. vzpomínka na dětství (Fuč.); voj. s. síly 2. působící dojmem novosti, čerstvosti; osvěžující, čerstvý 4: s. zeleň; s. barvy; – s. vzduch, vánek, chlad; s. vůně 3. řidč. nedávno vzniklý; nový 1 (op. starý 6): rovy, s. i zapadlé (Jir.); → přísl. svěže: s. vypadat; s. znějící hlas, přen. s. psané vzpomínky; s. líčit, vypravovat; – s. zelený list; s. vanoucí větřík; – řidč. s. nasypaný hrob (Jir.); → podst. svěžest, -i ž.: tělesná i duševní s. čilost; s. hlasu; – s. barev; jarní s.; – řidč. vzduch plný s-i