svěcený příd. círk. posvěcený círk. obřadem svěcení n. žehnání: pokropit s-ou vodou; s-é kočičky; s-á křída; stavět nesvěcený sňatek nad sňatek s. (Hál.) uzavřený před knězem, církevní; ♦ expr. nepomůže mu ani s-á (voda) vůbec nic; → přísl. *svěceně (Ner.); → podst. *svěcenost, -i ž.: je marna vody s. (Heyd.); noc, jež zakryje i hřích s-i (Šlej.) kněžské osoby; — v. též světiti