svět, -a m. (6. j. -ě, zř. -u Jir.) 1. zeměkoule se vším, co na ní existuje; řidč. vesmír: pět dílů světa; cesta kolem světa; z Čech až na konec světa; stvoření světa; vláda nad světem; chtít se stát pánem světa; já ledačím už byl v tom božím světě (Ner.); Komenského S. v obrazech (Orbis pictus); sedm divů světa nejslavnější uměl. a tech. výtvory starověku; ♦ vždyť jsme jen jednou na světě jen jednou žijeme; přivést dítě na s. porodit; přijít na s., spatřit světlo světa narodit se, vzniknout; sejít ze světa zemřít, zaniknout; sprovodit ze světa zabít; zničit; shladit ze světa vyhubit; loučit se se světem umírat; rozloučit se, rozžehnat se se světem zemřít; je to tak, co s. světem stojí odjakživa; co s. světem stojí, se to nestalo nikdy; nejhodnější člověk na světě ze všech lidí; je to kus světa daleko; šel by na konec světa, (na) kraj světa i velmi daleko; vesnice je ze světa (řidč., Rais) v zapadlé končině; neví (nic) o světě žije v ústraní, bez informací; je v bezvědomí n. opilý; celý s. se se mnou točí točí se mi hlava; dítě objevuje s. učí se poznávat své okolí; expr. peníze, klíče (n. jiná hledaná věc) jsou na světě našly se; udělat díru do světa vykonat něco neočekávaného, neobvyklého; mít velký úspěch, prorazit; za nic na světě bych to neudělal za žádných okolností; nedal bych ji ani za celý s., za nic na světě za žádnou cenu; za živý (nář. o živý Jahn) s., pro celý s. (řidč., Něm.) naprosto, vůbec ne; to nestojí s. není to tak drahé; je to cenově dostupné; poněk. zast. expr. (v růz. zvoláních vyjadřujících podiv, údiv, úžas n. zděšení:) světe, zboř se!; světe, div se! to je div; ty můj (můj ty) světe!; pro živý s.!; pro všechno na světě!; v místních jm.: Nový S. obec v Krkonoších; část Hradčan v Praze; S. rybník u Třeboně; filos. skutečnost jako celek, vesmír 2. tento s. (v nábož. pojetí) země a život na zemi; onen s. záhrobí, posmrtný život: království, které jest královstvím z tohoto světa (Olb.); jak to as na onom světě vypadá (Šmil.); odebral se na onen s. (euf.) zemřel; dočkám se toho snad až na onom světě po smrti; přen. expr. nedočkám se toho nikdy 3. Starý s. světadíly známé před objevením Ameriky, zvl. Evropa; Nový s. Amerika (popř. i Austrálie): kultura Starého světa, Dvořákova symfonie "Z Nového světa"; zool. opice Starého světa (např. kočkodan); opice Nového světa (např. vřešťan) 4. (zprav. mn.) kniž. nebeské těleso, hvězda 1, galaxie: hvězdné světy (Vrchl.); vzhlížet k jiným světům; objevovat nové světy; kolotání milionů světů (Něm.) 5. cizí, daleké země, kraje, cizina vůbec: jít, jet do světa; cestovat po světě; potloukat se světem tři roky; ten něco umí, byl ve světě; ust. spoj. je světem zkušený, protřelý; prkna, která znamenají s. divadlo, jeviště 6. obyvatelé země, lidstvo, lidé; veřejnost, veřejné mínění: celý s. se obdivuje sovětským kosmonautům; celý s. by se vám vysmál; ob., hovor. to s. neviděl!; ♦ tak s. odplácí; – uznal ho za syna před světem; co je nám po světě!; vystavovat svou bolest světu na odiv; hlásat, vytrubovat do světa 7. vrstva, skupina lidí, kt. spojuje stejný zájem, věk, pohlaví, společenská příslušnost ap.; skupina tvorů, jedinců, jednotlivin téhož druhu vůbec: celý pokrokový s. si přeje mír; pražský umělecký s.; mladý s.; mužský, ženský s.; muž velkého světa z tzv. vyšší společnosti; – s. zvířat; ptačí s.; mikroskopický s. baktérií; s. atomů 8. něj. prostředí, oblast, okruh něčeho; okruh myšlenek, názorů, životní, duševní obzor ap.: žít ve světě socialismu; panoptikální s. starého Rakouska (R. právo); malý s. ženiny domácnosti; pohádkový s.; – myšlenkový s.; v knihách otvíral se před ním zcela jiný s.; přežitky starého světa ve vědomí lidí (R. právo); ♦ je ještě ze starého světa má zastaralé, konzervativní názory; filos. Platónův s. idejí 9. život (na zemi) a jeho uspořádání, poměry; život vůbec: ať zhyne starý podlý s.; je to zvrácený, obrácený s.; řidč. rozbírají s. a politiku (Jir.); – mrzí ho s.; pověz mi, má milá, proč tě mrzí s.? (píseň); řidč. zkazit (děvčeti) s. (Něm.) život; ♦ expr. mít se k světu prospívat, mít se k životu 10. světské radovánky, zábavy, rozkoše; poněk. zast. společenský život, společnost 5: užívat světa; chytat se světa (Něm.); – poněk. zast. za krátký čas uvedu tě do světa (Svět.); já nepřijdu nyní do světa (Tyl); řidč. tak (neupravená) by šla mezi s.! (Hol.); ♦ expr. je do světa rád se pohybuje ve společnosti, užívá světských radostí 11. poněk. zast. éra 2, období, věk: ti barbaři nezačínali žádný nový s., ničili pouze (Zey.); kantor Jan svůj s. dokonal a byl ten jeho s. krátký (Wint.) 12. zprav. ve spoj. být k světu expr. mít pěkný vzhled, slušnou, lidskou úroveň: je to děvče k světu; vypadá k světu; řidč. den ze dne nebýval k světu podoben (Herb.) býval opilý 13. expr., často ve spoj. celý s. bytost 1, věc nesmírně milá, drahá, jejich úhrn; poněk. zast. ve spoj. s 2. p. označuje velké množství: světem mým budeš (Svět.); tys můj (celý) s.; drželi se v náručí — jeden v druhém objímal celý svůj s. (Něm.); ptactvo všecko bylo jeho s. (Jir.); – poněk. zast. celý s. útěchy (A. Mrš.); celý nesmírný s. slitování (Zey.); → expr. zdrob. *světeček, -čka, -čku m.: uzavřít se v lastuře nějakého umělého s-u (Fuč.)