světlice, -e ž. 1. světelná raketa; voj. náboj užívaný k signalizaci n. k osvětlování terénu: vypálit s-i; rudá, červená s. 2. žlutě kvetoucí bylina s ostnitými listy; bot. rod Carthamus: s. barvířská saflor (zeměd.) 3. nář. a sloven. světnice 1: podstřešní s. (H. Dvoř.); ve velkých s-ích vidět nábytek starodávné formy (Něm.) 4. zast. a nář. bludička 1: s. ho zavedly (Kubín); s., světýlka neb bludičky (Č. lid)