svůdce, -e m. (5. j. -ce, 1. mn. -i, -ové) (svůdkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, ž.) kdo někoho svádí n. svedl (ve význ. 5, 6); svůdník: političtí agenti a svůdci lidu; – s. mladých žen