svatozář, svatozáře, -e ž. 1. (v círk. úzu výtv.) ozdoba boha a světců v podobě zářivého světelného kruhu nad hlavou n. pruhu kolem celé postavy: zlatá, plechová s.; přen. děvčata černou s. okolo očí tu mají (Wolk.); rudá s. zapadajícího slunce (R. Svob.) 2. (často iron.) proslulost, lesk, sláva; gloriola, aureola, nimbus: hrdina ozdobený legendární s-í; mučednická s.; ust. spoj. dávat někomu s., obklopovat někoho s-í přeceňovat jeho význam ap.; strhnout někomu s. ukázat ho v pravém světle; s. lásky (Čech)