sveřepý příd. kniž. vyznačující se divokostí, surovostí, krutostí n. urputností; krutý 1, urputný, surový 3: s. nepřítel, utlačovatel; s-á soldateska; mezi s-mi, surovými Kumány (Jir.); s-í germánští biřici (Zápot.); s-á moc nenasytných uhlobaronů (L. Zápot.); s-á zvůle (Dyk); s. smích (Arb.) krutě zlomyslný; s. pohled (A. Mrš.) zlostně nenávistný; – klást s. odpor zavilý; přen. expr. s-á poušť (Fuč.) divoká; → přísl. sveřepě: s. útočit; tvářil se s.; – s. se bránit; → podst. sveřepost, -i ž.: tupá s. fašistů; panská s. (Jir.); – s. odporu; epidemie řádila se s-í neústupností